Jedním z termínů, se kterým se můžete v odborné literatuře zabývající se vzděláváním a rozvojem pracovníků setkat, je „micro-learning“, v češtině „mikro-učení“. Jedná se o efektivní způsob vzdělávání pracovníků, který nabývá na důležitosti a relevanci zvláště v době hybridní práce a neustále se zrychlujícího životního a pracovního tempa. Ukážeme si, v čem spočívají specifika, pozitiva i možná negativa této formy vzdělávání.
Co je to „micro-learning“
Mikro-učení je vzdělávací postup založený ná krátkých, nárazových a snadno stravitelných vzdělávacích segmentech. Místo mnohahodinových nebo dokonce celodenních workshopů a vzdělávacích sezení se tak může například jednat o sérii krátkých videí, tipů nebo interaktivních cvičení. Výhoda „micro-learningu“ je jeho velká flexibilita. Lze jej tak snadno zakomponovat do každodenní práce a každý účastník si může zvolit vlastní tempo.
Jak „micro-learning“ efektivně aplikovat ve vaší firmě
- Definujte dovednosti a znalosti, které chcete, aby se pracovníci naučili. V první fázi je podle webu eLearning Industry nutné konkrétně definovat, co vlastně chcete, aby se pracovníci naučili.
- Připravte vzdělávání v krátkých segmentech. Mikro-učení je nutné roztříštit do velmi krátkých, zábavných a ideálně 2-5 minut dlouhých vzdělávacích segmentů.
- Integrujte mikro-učení do pracovního dne zaměstnanců. Najděte ideální způsob, jak mikro-učení do života a práce vašich pracovníků začlenit tak, aby je neobtěžovalo, ale aby zároveň bylo efektivní.
- Sbírejte zpětnou vazbu. Vyhodnocujte nastavený systém a sbírejte od pracovníků zpětnou vazbu.
Jaké jsou možné nevýhody mikro-učení a jak se jim vyhnout
Z principu věci u mikro-učení hrozí, že vzdělávání se příliš fragmentuje. Pracovníci například absolvují několik krátkých segmentů za sebou, pak se k tématu dlouho nevrátí, a později nevědí, o čem je vlastně řeč. Je tedy nutné, aby na sebe vzdělávací segmenty navazovaly. A aby měli zaměstnanci určitou volnost v tom, jak do svého dne vzdělávání začlení, ale aby zároveň postupovali konzistentně, nikoliv nárazově.
Mikro-učení má také jisté limity. Především v tom, že se jím nedají předávat znalosti o skutečně komplexní problematice, která vyžaduje dlouhé soustředění a dlouhé vzdělávací segmenty. Pokud tedy musíte zaměstnance vzdělávat v nějaké komplexní tématice, mikro-učení by mělo být pouze jednou z doprovodných forem vzdělávání, nikoliv však jedinou.
-mm-