Zpětná vazba nadřízeného směrem k podřízeným zaměstnancům patří k nejúčinnějším nástrojům jejich rozvoje. Klíčovou roli v tom, jak bude zpětná vazba přijata a zda bude mít pozitivní vliv na práci konkrétního pracovníka, hraje způsob, jakým ji nadřízený předá. V tomto článku se proto zaměříme na tři zásady poskytování efektivní zpětné vazby. Tak, aby si z ní zaměstnanec skutečně odnesl poučení.
Předem si vyjasněte, čeho chcete dosáhnout
Jak uvádí Harvard Business Review, zpětnou vazbu byste z pozice nadřízeného měli vždy dávat za účelem zlepšení práce, komunikace, fungování projektu nebo procesů v týmu. Zpětnou vazbu, kterou chcete předat zaměstnanci, byste proto vždy měli připravit s přihlédnutím k tomu, jaké změny chcete dosáhnout. Zpětná vazba by proto nikdy neměla být osobní, ale měla by být konstruktivní, cílená a profesionální.
Zpětnou vazbu vždy zasaďte do širšího kontextu
Zpětná vazba, hlavně ta spíše negativní, nesmí být nikdy podávána samostatně nebo vytržená z kontextu. V takovém případě by ji totiž zaměstnanec vnímal jako neoprávněnou kritiku. Při podávání zpětné vazby berte vždy v potaz celý kontext, pokaždé shrňte pozitiva a negativa práce daného pracovníka, připomeňte mu jeho úspěchy i vaše předchozí interakce, a teprve poté se věnujte nějakému specifickému bodu.
Zakomponujte něco pozitivního i do negativní zpětné vazby
Snažte se vyhnout tomu, abyste dávali zpětnou vazbu, která je pouze negativní. I když potřebujete vyřešit nějaký urgentní problém nebo chybu na straně zaměstnance, vždy zmiňte i něco pozitivního. Jinak se vám může stát, že se zaměstnanec začne stavět do opozice a přestane vaše argumenty poslouchat. Ideálním způsobem předání zpětné vazby je nejdříve začít něčím pozitivním. A teprve následně vysvětlit, co potřebujete, aby se dělalo jinak.
-mm-