Zaměstnanci odmítají kanceláře také kvůli jejich špatnému stavu. Čistota pracoviště ovlivňuje ochotu docházet

Diskuse o návratu do kanceláří se většinou soustředí na flexibilitu, dojíždění a pracovní výkon. Nový průzkum však upozorňuje také na stav samotného pracoviště. Znečištěné společné prostory, kuchyňky nebo toalety mohou snižovat ochotu zaměstnanců docházet a negativně ovlivňovat jejich vztah k zaměstnavateli. Základní provozní podmínky tak mohou mít větší význam, než vedení předpokládá.

Debata o návratu zaměstnanců do kanceláří se většinou točí kolem flexibility, dojíždění, nákladů nebo produktivity. Průzkum společnosti Invisible Sun mezi 646 zaměstnanci upozorňuje na podstatně prozaičtější faktor: část lidí považuje stav kancelářských prostor za natolik špatný, že ovlivňuje jejich ochotu na pracoviště chodit.

Třetina respondentů označila znečištěné pracovní prostředí za problém při práci. Téměř 60 procent uvedlo, že stav pracoviště negativně ovlivňuje jejich chuť docházet v požadovaných kancelářských dnech. Přes 40 procent účastníků tvrdilo, že by kvůli špinavému prostředí mohli uvažovat o změně zaměstnavatele. Kritika se týkala zejména společných prostor, kuchyněk, toalet, stolů a dalších sdílených míst.

Čísla je nutné interpretovat s rezervou. Průzkum provedla firma prodávající technologie pro sledování úklidových služeb a má tedy obchodní zájem na tématu. Výsledky navíc zachycují postoje respondentů, nikoli skutečně naměřenou fluktuaci způsobenou čistotou. Přesto upozorňují na provozní faktor, který může vedení snadno přehlížet.

Zaměstnanec totiž nehodnotí jednotlivé složky pracovního prostředí odděleně podle organizačních kompetencí. Nezajímá jej, zda za špinavou kuchyňku odpovídá pronajímatel, externí úklidová společnost nebo facility management. Je to součást zkušenosti s pracovištěm, na které jej zaměstnavatel požaduje přijet.

To může být zvlášť důležité ve chvíli, kdy firma zpřísňuje docházku. Zaměstnanec porovnává domácí pracovní prostředí s kanceláří a základní provozní nedostatky se stávají součástí celkové úvahy o smyslu návratu.

Komplikací je rozdělení odpovědnosti. Úklid může být v rukou vlastníka budovy, který má dalšího dodavatele, a samotný zaměstnavatel nemusí mít přímý přehled o práci nočních směn úklidu. Splněný harmonogram služeb navíc ještě nemusí znamenat odpovídající skutečný stav prostoru.

Pro management je proto praktičtější sledovat výsledek než smluvní proces. Kontrola kritických společných prostor, jednoduchý mechanismus hlášení nedostatků a měření rychlosti jejich odstranění mohou poskytnout přesnější informaci než potvrzení, že dodavatel „provedl směnu“.

Čistota samozřejmě sama nevysvětluje úspěch či neúspěch hybridní politiky. Je však dobrým příkladem toho, že strategie návratu do kanceláře stojí také na velmi základních podmínkách. Firma může pořádat workshopy o spolupráci a současně si podkopávat důvěryhodnost zanedbaným každodenním provozem.

KLÍČOVÉ POJMY

  • Pracovní prostředí: Fyzické podmínky, v nichž zaměstnanci vykonávají práci.
  • Provozní standard: Požadovaná úroveň údržby, čistoty a funkčnosti pracoviště.
  • Kontrola dodavatele: Ověřování skutečného výsledku externě poskytované služby.
  • Zaměstnanecká zkušenost: Celkové vnímání pracovních podmínek a interakcí se zaměstnavatelem.
Zdroj: Inc.com - portál amerického magazínu Inc. pro začínajcí podnikatele

Jak začít Selflearning používat?

Abyste měli jistotu, že Selflearning funguje, máme pro vás ukázkovou variantu na měsíc zdarma.

Vyzkoušet zdarma
Průběžně sledujete trendy a vývoj v oblastech, které vás zajímají
Získáváte návody a tipy, které jsou ihned využitelné v praxi
Vzdělávat se můžete na pracovišti i z domova